Potřeby novorozence
Psychosociální potřeby novorozence a kojence
V této kapitole bych ráda více obsáhle pojednala o psychických potřebách, které jsou specifické především pro období novorozenecké a kojenecké. Miminko do sedmi měsíců nemá pojem o čase. Nedokáže proto čekat a každé otálení ze strany rodiče v saturaci jeho momentálních potřeb pro něho znamená nepříjemné zážitky. Je to hlavně proto, že prožívání novorozence a kojence se značně liší od prožívání dospělého. Nedokáže dedukovat alternativy, prožívá orgasmicky tělem i duší a fascinovaně, kdy se nemůže od svých emocí odpoutat, aniž by chtělo.
Profesor Zdeněk Matějíček člení potřeby novorozence do základních pěti skupin. Mezi ně patří potřeby pozitivní identity, otevřené budoucnosti a další, které jsou v kontextu s nošením dětí podstatné, jež přibližuji podrobněji na následujících řádcích
Potřeba podnětů
Přísun podnětů musí být dostatečný, přiměřený a hlavně podněty musí být proměnlivé, aby se dítě nestalo vůči nim apatické, čímž by se jejich efekt ztratil. Patří sem potřeba posturální čili potřeba pasivního pohybu, jíž lze saturovat tím, že dítě chováme, houpeme, kolébáme. Pohupováním získávají děti smyslové podněty a dochází ke stimulaci rovnovážného ústrojí. Dítě má rádo rytmus, který se mu tímto nebo hudbou, dumláním či saním mléka, dechem matky, hlazením a poplácáním po zadečku dostává. Primárním orgánem čití novorozence je kůže. Touto cestou získává převážnou část podnětů hmatových, tlakových, tepelných. Cítí teplo maminky, v šátku těsné objetí kůže jako v bříšku a může prostřednictvím hmatu prozkoumávat její tělo.
Potřeba smysluplného světa
Dítě se učí poznávat svět, jeho řád a smysl. Šátek mu zprostředkovává smyslové podněty, které vykazují určitý řád světa, řád ve vztazích zejména s blízkými důležitými lidmi.
Potřeba životní jistoty
Mezi životní jistoty řadíme potřebu jistoty a bezpečí, potřebu vazby s mateřskou osobou. Období od 3. do 6. měsíců je označováno jako fáze normální symbiózy, kdy dítě s matkou splývají v jeden celek ohraničený od okolí. Symbiotická vazba usnadňuje adaptaci na svět a představuje základ budoucího pocitu jistoty. Potřeby bezpečí a jistoty jsou řazeny mezi primární fyziologické potřeby. Pocit jistoty vzniká tím, že se můžeme spolehnout na splnění očekávaného, týká se věcných formalit – pravidel. Na existenci stabilního řádu. Jistota je základem pro vznik pocitu bezpečí, který pramení z jistoty ve vztazích. Budou –li v prvních dvanácti měsících života převládat libé pocity, příjemné interakce organismu s okolím nad negativními zkušenostmi, získává dítě pocit jistoty, kladného vyladění, sebedůvěry a důvěry v okolí. Může se v dalším vývojovém stádiu života formovat důvěra sama k sobě.
Komentáře
Přehled komentářů
Když opisuji nějaké slohy, nejdřív si snad ověřím reálná fakta, ne? Neznat ani jméno autora ...
Kdo to jeZdeněk MatějÍček?
(Lili, 19. 11. 2011 9:22)